Nová softwarová firma z Nizozemska bude z ČR řídit expanzi v regionu. Najala šéfa z Revolutu či Woltu

TITULEK: Smlouvy, energie a milionové průšvihy. Nizozemci z Prahy míří na firmy, které pořád žijí v Excelu

Jeden špatně pohlídaný dodatek ke smlouvě umí spolknout víc peněz než zpackaná faktura za elektřinu. A že těch faktur teď firmy řeší dost. Nafta zdražila, geopolitika kolem Hormuzu znovu připomněla, že ropa není nudná komodita pro burzovní grafy, ale nervová soustava celé ekonomiky. Do toho ministři financí v Evropě hledají, jak sáhnout na mimořádné zisky ropných gigantů. A české firmy? Ty často pořád hlídají smlouvy v e-mailu, sdíleném disku a tabulce, kterou založil kolega, jenž už tři roky pracuje jinde.

Právě do téhle reality vstupuje nizozemský Mochadocs. Softwarová firma z Enschede zakládá v Praze kancelář a chce odsud řídit expanzi do Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Region V4 povede David Pavliska, manažer se zkušenostmi z Revolutu, Woltu, Viva.com a Raiffeisen Bank International. Nejde o další líbivou aplikaci na poznámky. Mochadocs prodává cloudový systém pro řízení celého životního cyklu smluv. Tedy oblast, kde se rozhoduje o cenách energií, zateplení budov, servisu technologií, výkupu zařízení i tom, jestli firma včas zachytí automatické prodloužení nevýhodného kontraktu.

Proč je Praha pro Nizozemce víc než jen vlaječka na mapě

Praha má pro evropské softwarové firmy zvláštní kouzlo. Není tak drahá jako Amsterdam nebo Londýn. Má solidní technické talenty, dobrou polohu a přirozený přístup do regionu, který západní firmy často hází do jednoho pytle. Jenže Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko nejsou jedna tabulka v CRM. Každý trh má jiné nákupní zvyklosti, jinou citlivost na cenu a jinou míru důvěry v cloud.

Mochadocs na to jde přes partnerský model. Podle informací Lupa.cz spouští v regionu program zaměřený hlavně na manažerské poradenské firmy, podnikové konzultanty a LegalTech poradce. Příští rok se má rozšířit také na systémové integrátory a specialisty na ERP. To dává smysl. Smlouvy nejsou izolovaný šuplík právního oddělení. Lezou do nákupu, financí, energetiky, facility managementu, HR i obchodu.

David Pavliska přichází z prostředí, kde expanze není akademická disciplína. Revolut i Wolt rostly díky tvrdé lokální exekuci. Otevřít trh neznamená přeložit web do češtiny a čekat. Znamená pochopit, kdo rozhoduje, kdo blokuje nákup, kdo se bojí auditu a kdo potřebuje vidět návratnost do šesti měsíců. U smluvního softwaru to platí dvojnásob. Právník chce kontrolu nad rizikem. Finanční ředitel chce čísla. Nákup chce termíny. IT chce bezpečnost a integrace.

A tady přichází český paradox. Firmy investují miliony do ERP, měření energií, fotovoltaiky nebo zateplení. Ale smluvní povinnosti k těmto projektům často zůstávají v PDF přílohách. V lepším případě v SharePointu. V horším případě v inboxu.

Smlouvy jsou nová energetická infrastruktura

Zní to nudně. Smlouva jako infrastruktura. Jenže u energií to sedí přesně. Když má firma špatně nastavený odběr elektřiny, nevšimne si konce fixace nebo prošvihne indexaci ceny, nejde o kosmetiku. Jde o reálné peníze. U větších areálů klidně o statisíce až miliony korun ročně.

Energetika se navíc rozpadá na menší, složitější vztahy. Už to není jen dodavatel, faktura, elektroměr. Přibývá výroba z vlastní FVE, bateriová úložiště, agregace flexibility, sdílení elektřiny, spotové ceny, rezervované kapacity, servisní smlouvy, SLA na monitoring a smluvní pokuty za výpadky. Každý z těchto vztahů má dokumenty, dodatky, termíny, oprávněné osoby a data, která někdo musí hlídat.

Proto dává smysl sledovat nejen cenu technologie, ale i administrativu kolem ní. Kdo řeší sdílení elektřiny, může začít u praktického přehledu na sdílení elektřiny. Firmy, které chtějí propojit vlastní výrobu, odběrná místa a spotřebu, najdou konkrétní scénáře na řešení pro firmy. A kdo potřebuje nejdřív pochopit proces, má jednoduchý vstup přes jak to funguje.

Mochadocs do toho nevstupuje jako energetická firma. To je důležité. Je to CLM, tedy Contract Lifecycle Management. Software pro přípravu, schvalování, podepisování, ukládání a hlídání smluv. Jenže energetická transformace bez smluvního pořádku je drahá loterie. Zateplení haly, instalace FVE a nákup baterie nejsou jednorázové nákupy jako notebook. Jsou to projekty s garancemi, harmonogramem, dotacemi, servisem a odpovědností za výsledky.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Zateplení není jen polystyren. Je to projektový management s právními následky

Kategorie článku je zateplení, takže žádné mlžení. Když majitel firmy nebo obec zatepluje budovu, nejde jen o tloušťku izolace a barvu fasády. Rozhoduje projektová dokumentace, energetický posudek, výběrové řízení, smlouva o dílo, termíny, záruky, vícepráce, předávací protokoly a následné vyhodnocení úspor. K tomu se často přidá výměna zdroje tepla, instalace fotovoltaiky, řízení spotřeby nebo přechod na sdílení energie.

Tady se ukazuje, proč může být software na smlouvy překvapivě důležitý i pro obor, který si lidé spojují s lešením a minerální vatou. U zateplení se slibují úspory. Jenže slib v nabídce není totéž co vymahatelný závazek ve smlouvě. Pokud se v dokumentaci ztratí garance součinitele prostupu tepla, lhůta na odstranění vad nebo vazba na dotační podmínky, problém se objeví až pozdě. Třeba při kontrole. Nebo v první zimě.

Obce a města mají riziko ještě vyšší. Musí hlídat veřejné peníze, dotační pravidla a politickou odpovědnost. Pro ně je užitečné kombinovat technické plánování s energetickým modelem. Přehled pro samosprávy nabízí Smart Energy Share pro obce a města. Domácnosti zase řeší jinou otázku: jak snížit účty a nepodepsat něco, čemu nerozumí. Praktický rozcestník je na řešení pro domácnosti.

A ano, pořád se bavíme o softwarové firmě z Nizozemska. Jenže právě software rozhoduje, jestli energetická opatření zůstanou na papíře, nebo se promění v řízený systém.

Drahá nafta, Hormuz a proč firmy znovu počítají každou korunu

Krize kolem Hormuzského průlivu připomněla starou pravdu. Evropa může mít krásné strategie, ale když se zatřese ropa, účty dorazí rychle. Drahá nafta zdražuje dopravu, stavební práce, servisní výjezdy i logistiku materiálů. Zateplení, fotovoltaika nebo modernizace budov pak nevycházejí jen podle ceníku dodavatele. Do ceny se propisuje palivo, dostupnost pracovníků, kurz eura, cena úvěrů a nejistota na trhu.

Ministerstvo financí ČR už v červnu 2026 řešilo mimořádná opatření u pohonných hmot, včetně regulace marží čerpacích stanic a prominutí části spotřební daně ve výši 1,939 Kč na litr. Zmíněný rozpočtový dopad nižší spotřební daně byl podle ministerstva zhruba miliarda korun měsíčně. To není drobné v kasičce u pumpy. To je tvrdý fiskální náklad.

Evropská debata o zdanění ropných gigantů po energetických šocích proto není ideologická hra pro panelové diskuse. Státy hledají peníze na kompenzace, infrastrukturu a obranu před další cenovou vlnou. Firmy mezitím hledají úspory tam, kde je mohou ovlivnit. V budovách, spotřebě elektřiny, smlouvách a nákupu.

Právě tady se potkává energetika se softwarem. Když nákupní oddělení neví, které kontrakty mají inflační doložku, kdy končí fixace nebo jaké pokuty hrozí za předčasné ukončení, nemůže řídit náklady. Může jen doufat. A doufání je v energetice drahá disciplína.

T-Mobile ukazuje druhý trend: cirkulární ekonomika už je byznys, ne brožura

Do stejného obrazu zapadá i zpráva T-Mobilu. Operátor od 1. září 2026 rozšiřuje výkup telefonů do všech svých prodejen v Česku. Zákazník si může při nákupu nového zařízení odečíst hodnotu starého telefonu, nový mobil si odnese hned a na vrácení původního má pět pracovních dnů. Během září má navíc získat extra bonus 1 000 Kč. Pilot na dvaceti prodejnách podle firmy přilákal více než tisíc zájemců.

Tohle není jen spotřebitelská akce pro lidi, kteří chtějí nový Samsung nebo Pixel levněji. Je to signál. Elektronika, energie a materiály se začínají počítat přes celý životní cyklus. Výkup telefonu znamená zůstatkovou hodnotu, logistiku, repasování, recyklaci, smluvní vztah s partnerem a jasná pravidla pro zákazníka. T-Mobile výkup realizuje ve spolupráci s Mobil Pohotovost. Na vybrané Samsungy běží cashback až 13 000 Kč, u některých Pixelů se objevují výrazné tarifní slevy.

Proč to patří do článku o softwaru a zateplení? Protože stejný princip dorazí i do energetiky budov. Baterie nebude jen krabice koupená na fakturu. Bude mít servisní smlouvu, záruku na kapacitu, možnost agregace flexibility a možná i druhý život. Technologie v budovách budou mít zůstatkovou hodnotu, datovou stopu a smluvní závazky. Kdo to nebude umět spravovat, ztratí přehled.

Další inspiraci k digitalizaci energetiky a inovacím najdete na ElectricShare.cz. Legislativní dopady komunitní energetiky dobře rozebírá také electric-share.cz.

Evropský cloud může být pro Česko větší argument než další AI kouzlo

Mochadocs zdůrazňuje, že běží výhradně na evropské infrastruktuře a splňuje lokální regulaci. To zní jako věta z obchodní prezentace, ale v roce 2026 má váhu. Firmy řeší kybernetickou bezpečnost, data, regulatorní požadavky a auditní stopu. U smluv je citlivost vysoká. Jsou v nich ceny, obchodní podmínky, osobní údaje, závazky a často i strategické informace.

Americký nebo globální cloud není automaticky špatně. Ale evropské firmy stále častěji chtějí vědět, kde data leží, kdo k nim může, jak se zálohují a co se stane při auditu. Pro právní oddělení, banky, utility, stavební firmy nebo veřejný sektor je to konkrétní nákupní kritérium. Ne ozdoba do kolonky „bezpečnost“.

Zajímavé je i to, že Mochadocs podle dostupných informací neroste na rizikovém kapitálu, ale z vlastních zdrojů a předplatného. V době, kdy se část SaaS trhu opila levnými penězi a pak vystřízlivěla, to může působit skoro staromódně. Jenže zákazníkům v energetice a stavebnictví často vyhovuje dodavatel, který nepotřebuje každý rok měnit strategii podle investorů.

CLM trh navíc čeká tlak umělé inteligence. Automatické vytěžování smluv, upozornění na rizikové klauzule, porovnávání verzí, kontrola návaznosti na interní pravidla. AI ale sama nevyřeší chaos. Když jsou dokumenty rozházené po e-mailech a složkách, algoritmus z nich neudělá řízený proces. Nejdřív musí vzniknout pořádek. Pak teprve automatizace.

Co si z toho má vzít energetik, starosta nebo šéf výroby

První lekce je jednoduchá. Digitalizace podpisu nestačí. Elektronický podpis je konec jedné části procesu, ne začátek pořádku. Největší riziko bývá před podpisem a po podpisu. Kdo smlouvu připomínkoval? Kdo schválil cenu? Kdy se má otevřít revize? Kde je dodatek? Kdy končí servisní období? Kdo hlídá indexaci?

Druhá lekce se týká energií. Pokud firma investuje do zateplení, fotovoltaiky, sdílení elektřiny nebo flexibility, měla by mít smluvní mapu. Ne poetický seznam dodavatelů. Skutečnou mapu závazků. Termíny, sankce, garance, kontakty, návaznosti na fakturaci a odpovědné lidi. Bez toho se úsporný projekt snadno změní v administrativní mlhu.

Třetí lekce je organizační. Software nezachrání firmu, která nemá vlastní pravidla. CLM systém dává smysl teprve ve chvíli, kdy je jasné, kdo může schvalovat nákup, kdo kontroluje právní doložky a kdo odpovídá za energetické závazky. U menších firem to může být jeden člověk. U větších tým napříč financemi, právem a provozem.

A čtvrtá lekce je příjemně nepříjemná. Energetická transformace nebude levnější jen tím, že se nakoupí technologie. Bude levnější tím, že se přestanou dělat hloupé chyby. Prošvihnuté termíny. Zapomenuté opce. Nevýhodné automatické prolongace. Smlouvy bez měřitelných garancí. Nejasná odpovědnost za servis. Přesně tyhle věci nevypadají na poradě efektně, ale na konci roku rozhodují o výsledku.

Kdo chce propojit energetická data s obchodním rozhodováním, může sledovat i spotový trh přes spotové ceny elektřiny. A širší přehled služeb nabízí Smart Energy Share.

Závěr: vítězové nebudou mít nejvíc aplikací, ale nejméně chaosu

Mochadocs není nejhlasitější technologická zpráva roku. Žádný robot, žádná raketa, žádné demo s hlasem jako z reklamy na budoucnost. Přesto může být jeho příchod do Prahy důležitý. Ukazuje, že region V4 dospívá. Už není jen odbytiště hotového softwaru. Může být řídicím centrem expanze, místem pro partnerský prodej a laboratoří pro evropský B2B software.

Pro energetiku, zateplení a správu budov je zpráva ještě praktičtější. Ceny energií zůstanou nervózní. Ropa bude politická. Elektřina bude víc kolísat. Budovy budou chytřejší, ale také smluvně složitější. Kdo bude mít data, smlouvy a odpovědnost pohromadě, bude rychlejší. Kdo je nechá v e-mailu, bude platit.

Kontroverzní předpověď? Do pěti let nebude u větších energetických projektů hlavní otázka, jaký panel nebo izolaci koupit. Hlavní otázka bude, kdo garantuje výsledek, jak se měří a kde je to smluvně uložené. A firma, která na to odpoví větou „to má kolega někde v tabulce“, si koleduje o drahou lekci.

Zdroje

Obchodujete s bateriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na:
ElectricShare.cz
Jaromír Skřipský z E.ON Energie: Menší firmy chtějí jedno...
Více k tématu: elektřiny je